„Rozsvěcení Vánočního stromu“ – 29.11.2025

Jako každý rok, v sobotu 29.11. byl oficiálně rozsvěcen obecní vánoční strom. Opět jsme se sešli v hojném počtu, bylo podáváno občerstvení, starosta i ředitelka školy pronesli svou řeč, děti základní školy měli vystoupení a dokonce jsme si společně zazpívali vánoční koledu. Vše proběhlo v míru a klidu sváteční vánoční atmosféry. 

A při tom akci předcházeli problémy, o kterých většina zúčastněných ani netušila. Osvětlení vánočního stromu bylo totiž napadeno neznámými hlodavci a teprve při zkoušce pár týdnů před vlastní akcí, jsme zjistili, že osvětlení nefunguje a nebylo jasné, zda se to stihne včas vyřešit. Celá situace byla barvitě popsána v článku, který jsme publikovali i v obecním zpravodaji:

Ze života Spolku Dětem Kunic

Příběh o veverce z vánočního stromu

Na návsi jedné malé vesnice stál vedle kostela vysoký, vznešený smrk. Každý rok se proměňoval v kouzelný vánoční strom, na který se těšily děti i dospělí, protože právě na něm svítily tisíce drobných světýlek. Byl symbolem Vánoc, radosti a společného setkávání. Jenže ten strom nebyl jen vánoční ozdobou, byl také domovem malé zrzavé veverky. A ta si, nevědouc nic o lidských zvycích, stavěla svůj zimní pelíšek přesně tam, kde se proplétaly kabely plné světýlek. Kabely byly měkké, voněly pryskyřicí a krásně se jí do nich zakusovalo. A tak veverka postupně překousala všechna místa, kde se její domov se světýlky pletl. Čas plynul a do Vánoc zbývalo několik týdnů. Přípravy na advent byly v plném proudu a během kontroly stromu se zjistilo, že strom nesvítí. Nejdříve se všichni domnívali, že se jen někde uvolnil nějaký kontakt. Místní chlapi zkoušeli pohnout zásuvkami a nic. Nakonec vytáhli žebříky a tehdy našli první překousané místo. Opravili ho a plni očekávání zkusili strom opět rozsvítit. Ale strom zůstal temný. A tak hledali dál a našli další. A pak další. A další… Bylo jasné, že tohle už sami nezvládnou. Strom byl vysoký a žebříky krátké. To je strašné, Vánoce jsou v ohrožení, strom nesvítí. Museli tedy oslovit a přemluvit firmu, která měla touto dobou samozřejmě plné ruce práce s instalováním dalších vánočních osvětlení, aby přijela a přivezla vysokozdvižnou plošinu. Odborníci s plošinou se zastavovali u každé větve a hledali další malé veverčí stopy. A opravdu jich našli spoustu. Každou pečlivě zalepili, propojili a zkontrolovali. Byly to hodiny náročné a titěrné práce.

Uteklo několik dní a vesnice se chystala rozsvítit strom. Byla sobota, začínal advent a do Vánoc chyběl necelý měsíc. Bylo krásně, během posledních pár dní nasněžilo a lehce mrzlo, takže se sněhová pokrývka udržela a podtrhovala atmosféru Ladova kraje. Lidé se sešli na návsi, děti si chystaly písničky, všude voněl čaj, svařák a cukroví a všichni napjatě čekali, až starosta odpočítá moment, kdy se rozzáří strom. Tak tedy: 5, 4, 3, 2, 1… A strom se rozzářil tisíci světýlky. Lidé se smáli, povídali si, popíjeli z hrnečků voňavý svařák a všem bylo krásně. Veverka seděla vysoko mezi větvemi a nechápala, co se to děje, ale světýlka se i jí moc líbila. Chtěla si jen vybudovat hezký domov, samozřejmě netušila, kolik tím ostatním přidělá starostí.

Celý tento příběh je pravdivý a letos se opravdu stal. Vede mě to k zamyšlení a k několika poučením.

Neberme věci jako samozřejmost. Někdy je potřeba spousta práce, energie a úsilí, která není vidět k tomu, aby něco fungovalo tak, jak má. Teprve, když vidíme, že se něco pokazilo, uvědomíme si, kolik práce za tím bývá.

Lidé občas konají bez špatného úmyslu, a přesto mohou druhým způsobit starosti. Ta veverka také nechtěla nikomu ublížit, chtěla mít jen útulný domov. Proto je důležité mít pochopení, trpělivost a umět věci odpouštět. Ale stejně tak důležité je umět se zamyslet nad tím, jestli svým konáním nezpůsobím něco, co nechci a čeho bych pak sama mohla litovat.

A konečně – a toto já osobně považuji za nejdůležitější – i kdyby se strom nerozsvítil, byly by Vánoce stejně. Nejsou o kabelech, ozdobách a výzdobě. Ani o hromadách dárků. Jsou o tom, jak se k sobě chováme. Můžeme být naštvaní a rozzlobení, že něco nefunguje, že se vánočka spálila, že dárek nedorazil… Nebo si připomenout, že nejdůležitější je rodina, přátelství a dobré srdce.

Přejeme Vám všem krásné Vánoce. Ať jsou plné laskavosti, klidu, vzájemné pomoci a uvědomění, co je v životě opravdu důležité. Krásné Vánoce i tobě, veverko…

Tereza M. za Spolek Dětem Kunic